Komiks

Proč mám na zdi namalovaný příběh o Batmanovi namísto hambatých kalendářů?

V komiksu o Batmanovi se skloubí kus mého dětského snu o dospělosti a nedosažitelného cíle, který se nakonec stal skutečností. Filmy o Batmanovi byly kultovní trháky konce osmdesátých a devadesátých let. Jako dítě jsem si je zamilovala. Batman byl pro mě ztělesněním spravedlnosti a dobra. Někým, ke komu se dalo pomyslně vzhlížet. (Čti – byl to prostě hustej týpek v kevlarovém obleku s ještě hustější károu…)

Řekla jsem si tehdy, že až jednou budu velká a začnu konečně žít ten opravdový dospělácký život, namaluju si komiks s Batmanem u sebe v obýváku. Jenže místo toho jsem vyrazila do světa a na svůj dětský příslib úplně zapomněla…

Až po více než dvaceti letech, když jsem poprvé otevřela dveře své budoucí dílny, mi to najednou došlo. To byl ten moment –  ten nejobtížnější krok, který jsem dosud udělala – moje zkouška dospělosti. Holka, která nikdy nevyrobila jediný výrobek od začátku až do konce, si otevře vlastní truhlářskou dílnu a bude tam mít ten komiks, o kterém jako dítě snila… A o čem jiném by měl být, než o tom, jak se Batman – alias ona – stal truhlářem. Protože představa, že si já otevřu svoji vlastní dílnu, pro mě byla tak absurdní a nereálná po všech stránkách jako představa, že Batman pověsí boj proti organizovanému zločinu na hřebík.

Komiks mi dodával odvahu a přinášel humor ve chvílích, kdy jsem o sobě nejvíc pochybovala. A že jich nebylo málo. Jestli na to mám. Jestli jsem dost dobrá. Jestli se mi lidi nebudou smát a dají mi šanci. Jestli zvládnu namontovat to či ono kování. Vždycky, když mi bylo nejhůř, podívala jsem se na ten komiks a řekla si:  To dáš! Když se Batman mohl stát truhlářem, tak můžeš i ty. Něco se dnes nepovedlo? Nevadí. Zítra je další den a nová šance dělat věci líp.

Komiks o Batmanovi se stal mou neoddělitelnou součástí a poznávacím znamením téměř každé fotografie z dílny. Je mi připomínkou, že ať máme v životě jakýkoliv sen, nebo stojíme před jakoukoliv překážkou, tak když se budeme snažit, ale opravdu co nejvíc snažit a věřit tomu, co děláme, dopadne to vždycky dobře. My sami si tvoříme svou cestu životem.

další stránky

koukni ještě na